Rozhovor na téma: Investiční fondy DRFG

V červenci 2017 proběhl rozhovorem s ředitelem investičních fondu DRFG, panem Josef Eim, zde Vám přinášíme exkluzivně tento rozhovor.

Josef Eim: Situace na trhu je klidná, ale křehká. Lidé by měli být obezřetní, do čeho a kdy budou chtít investovat

„Investice do fondů se nám v současné době daří zajišťovat prostřednictvím vlastní distribuce. Naše fondy si na trhu vybudovaly velkou důvěryhodnost a mají skvělou výkonnost. Očekáváme proto, že investiční nástroj začnou prodávat i významní externí partneři, což pomůže růst jednotlivých fondů urychlit,“ říká Josef Eim, který zodpovídá za správu investičních fondů skupiny DRFG. Mít informace a zkušenosti z první ruky se hodí, protože kdo uvažuje do investic do fondů a dluhopisů, tak hledá informace o DRFG, recenze, reference, cokoliv užitečného, aby se mohl lépe rozhodnout.

Jak se mění formy kolektivního investování?

Josef Eim – DRFG

Ekonomická recese měla u nás pozdější nástup i odeznění a z tohoto důvodu lidé u nás začali opětovně investovat mnohem později než ve světě, kde nárůst investic pozorujeme už od roku 2010. Češi se přestali bát investovat teprve před dvěma třemi roky, kdy jim to také začala umožňovat finanční situace, která se lepšila. Právě z toho důvodu jsme se při zakládání obou podílových fondů vydali relativně konzervativní cestou. Záměrně jsme nešli směrem investování prostřednictvím akcií či jiných volatilních instrumentů. My oproti tomu stabilně vyděláváme kolem 4–5 % ročně. Zajímavostí je, že během posledních tří let se objevilo značné množství alternativních druhů investic. Samotného mě překvapil pohyb bitcoinu, jehož hodnota se za uplynulý rok vyšplhala na pětinásobek. To je zhodnocení, o kterém se normálním investorům v konzervativních instrumentech může jedině zdát. Na druhou stranu tato spekulace s sebou nese obrovské riziko propadu, ke kterému může dojít kdykoliv. Lidé také investují do exotických produktů, jako jsou vína, dále pak do známek nebo automobilových veteránů. Na trhu je přetlak peněz, a proto se dostává i na exotické produkty. Češi však zůstávají věrní konzervativním nástrojům a alternativní způsoby jsou běžné spíš v zahraničí. Opatrnost je nyní na místě.

Mění se také investiční chování?

Zejména v zahraničí je patrný trend přechodu z aktivních forem investování k pasivním. To znamená, že lidé přestávají svěřovat prostředky portfolio manažerům, kteří s nimi mají za úkol aktivně nakládat, zhodnocovat a ideálně porážet výkonnost trhu. Lidé prostředky zhodnocují prostřednictvím pasivních instrumentů, které většinou sledují výkonnost celého portfoliového koše nebo přímo amerických indexů. Neinvestují tak do konkrétních akcií na burze, ale v podstatě do ekonomiky jako celku.

Jsou Češi spořivější?

Češi jsou určitě bohatší než dříve a vydělávají více. Šetřivost se však nijak nemění, zůstává stále na podobné úrovni. Naši klienti v průměru investují celkem 350 tisíc korun. Pozoruhodný je určitě poměr lidí, kteří u nás investují jednorázově nebo dlouhodobě. Z celého spektra zákazníků jednorázový vklad investuje přibližně polovina, zatímco asi třetina lidí přispívá pravidelnými vklady. Ze začátku do našich fondů vloží jednorázově 10 až 100 tisíc a pak měsíčně zasílají mezi 500 až 2 000 korunami.

Využívají Češi své prostředky efektivně?

Oproti zahraničním investorům se Češi rozhodují více emocionálně, spíš na základě pocitů a dojmů než na základě tvrdých faktů. Chtějí si sice rozhodovat o svých investicích sami, paradoxně si zjišťují informace nedostatečným způsobem, na což už mnoho investorů doplatilo. Na internetu se totiž rozmohl docela nebezpečný trend. Doslova se roztrhl pytel s cílenými nabídkami, které se na první pohled jeví jako profesionální a nabízí fantastické zhodnocení. Problém je v tom, že nepodléhají žádné regulaci. Stává se, že se člověk na internetu nebo známým či kamarádem nechá přesvědčit k vložení svých prostředků do instrumentů, kde často o vložené peníze velmi snadno přijde. To samozřejmě neplatí pro oblast kolektivního investování, které podléhá přísné regulaci a obecně je v celé Evropské unii na velmi vysoké úrovni.

Finančním světem hýbou různé události. Jak se na kapitálovém trhu projevují a jaká rizika s sebou přinášejí?

Řekl bych, že situace na trhu je klidná, ale křehká. Protože se nacházíme už osmým rokem v růstovém trendu, každým dnem se zvyšují rizika tržního poklesu. Akciový růst nemůže pokračovat donekonečna a mnoho indikátorů i selský rozum říká, že jsme příliš vysoko. Z toho plyne, že lidé by měli být obezřetní, do čeho a kdy budou chtít investovat. Ukázalo se také, že velice křehká je psychologie investorů. Trhy jsou na maximech, ale důvěra investorů čím dál víc slábne. V uplynulém roce byl na vině politický vývoj. Zranitelnost celého systému s ohledem na rychlý odliv likvidity ve vší nahotě odhalil především brexit, zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem a následné oznámení Trumpova investičního balíčku. Například po oznámení brexitu se kurz britské libry přes noc propadl o 20 %, což mezi britskými investory vyvolalo paniku.

Pociťujete dopady i na českém trhu?

Jednoznačně to má vliv i na český akciový trh a české investory. Nicméně my se záměrně obchodování s akciemi vyhýbáme. Otevřeně říkáme, že cílíme na opatrnější klienty, kteří chtějí porazit inflaci a vydělat si přibližně 2–3 % nad ni. Nikdy proto nedosáhnou zhodnocení kolem 10 % ročně, jaké má v dlouhodobém období akciový index. Mezi naše klienty patří hlavně fyzické osoby, ale také institucionální investoři, u nichž je celkem složité prosadit, jakým způsobem své prostředky investují. Přesto se nám je daří oslovovat, snažíme se získat jejich důvěru a zhodnocovat jejich investice.

Jaký vliv má na vývoj kapitálového trhu regulace?

Za posledních osm let regulace prodělala řadu významných změn a kapitálovému trhu vesměs prospěla. Především se zvýšila ochrana investorů, ovšem pokud pravidla investování omezují potenciální rizika, snižují se také potenciální zisky. Na druhou stranu změna pravidel v důsledku finanční krize, kterou z velké části způsobily banky, značně ovlivnila právě bankovní sektor. Touha potrestat a přeregulovat špatné banky byla především politického rázu a regulace tak zašla za rozumnou hranici. Náklady finančních institucí, které tyto musejí vynakládat právě v souvislosti s regulací, zdražují jejich služby a zároveň tlačí na ziskovost bank. To není úplně dobře.

Jaké nemovitosti se vám podařilo do nemovitostního fondu v roce 2017 zajistit?

Nemovitostní fond jsme založili teprve loni s nemovitostmi v hodnotě 210 milionů korun a během jednoho roku jsme ho rozšířili natolik, že nyní spravujeme nemovitosti v hodnotě 963 milionů korun. Do fondu se nám podařilo zkraje roku koupit polikliniku ve Vyškově, což je nestátní zdravotnické zařízení o třiceti nájemnících, z nichž většina vykonává lékařské profese. Je to první zařízení tohoto druhu, které jsme si pořídili, a mohu říct, že nás lákají i do budoucna, protože ve fondu spravujeme převážně retailové nemovitosti a chceme spektrum rozšířit. Dále jsme koupili výstavní nemovitost, a tou je náměstí Svobody 20 v Brně, které nabízí mix kancelářských a retailových prostor, v nichž sídlí New Yorker nebo PricewaterhouseCoopers. Poslední akvizicí je retailový park v Kyjově s několika nájemníky.

Jak probíhá financování nemovitostního fondu?

Nemovitostní fond jsme zakládali v Lichtenštejnsku, ale významně jsme do něho inkorporovali české právo, aby nám Česká národní banka umožnila tento náš zahraniční fond prodávat na území České republiky i retailovým zákazníkům a nikoliv pouze kvalifikovaným investorům. Z toho důvodu pro nás platí maximální 50% úvěrový limit. Úvěr poskytuje banka, je k němu zřízeno zástavní právo a vše je transparentně zveřejněno v obchodním rejstříku. Je však třeba brát v potaz, že úvěr uvedený v obchodním rejstříku je vždy v první načerpané výši a nezohledňuje tedy průběžné či mimořádné splátky bance.

Jak se zvýšil objem spravovaných aktiv?

Realitní fond jsme spustili v únoru 2016 a přibližně za rok a čtvrt fungování jsme získali nemovitosti v hodnotě 963 milionů korun. Vlastní kapitál se pohybuje kolem 700 milionů korun, z nichž kolem 20 % tvoří tzv. povinná likvidita. Z toho vychází, že 550 milionů máme zainvestováno v nemovitostech v hodnotě téměř miliardy korun.

Jak se vyvíjí zhodnocení výnosů?

Je potřeba připomenout, že i nemovitostní trh se chová jako živý organismus. Jestliže konec minulého roku byl nad očekávání dobrý a za jeden kvartál jsme dokázali vydělat 1,9 %, pak první kvartál 2017 očekávání nenaplnil a skončil se ziskem pouhých 0,5 %. Stále však platí, že naším cílem je vydělávat 4–5 % ročně.

Jaká jsou vaše očekávání ohledně růstu prostředků v jednotlivých fondech?

Do konce roku 2017 očekáváme, že v nemovitostním fondu budeme mít nemovitosti v hodnotě 1,5 až 2 miliardy korun. Na to, že koncem letošního roku budeme na trhu necelé dva roky, je to podle mého názoru velký úspěch. Dluhopisový fond je spíše pro pravidelné měsíční střadatele, slouží v podstatě investorům jako alternativa k běžnému účtu, jelikož mají dostupnost peněz každých 14 dní. Aktuální výše prostředků je kolem 80 milionů korun a očekáváme jejich pozvolný růst.

Plánujete nabídku investičních nástrojů obměnit?

Aktuálně řešíme situaci, že dluhopisový a nemovitostní fond se výnosy kolem 5 % ročně příliš od sebe neliší, což nám v současné době nedává moc smysl. V plánu máme dluhopisový fond oživit a změnit investiční strategii tak, že se vedle dluhopisů budou obchodovat opce, certifikáty, deriváty, akcie i dluhopisy s cílovým výnosem kolem 10–12 % za rok. Plánujeme založení a spuštění vlastního energetického fondu zaměřeného výhradně na obnovitelné zdroje energie s potenciálem ročního zhodnocení na úrovni 7–9 %. Rozšířili bychom tím investiční pásmo, ve kterém zůstane nemovitostní fond pro vyváženou klientelu, pro rizikovější investice připravujeme energetický fond a pro nejrizikovější bude určený pozměněný dluhopisový fond. Cílem bude samozřejmě vydělávat, ale z principu obchodování na trhu se nemusí energetický nebo smíšený fond vyhnout záporným hodnotám čili meziroční ztrátě. Naše portfolio tímto otevřeme a zpřístupníme daleko širšímu spektru zákazníků, což je vize i pana Davida Rusňáka, který stojí v čele investiční skupiny DRFG.

Dále by Vás mohlo zajímat o DRFG a Davidu Rusňákovi

• Dluhopisy DRFG a podílový fond i pro drobné investory
• Je investování v podílových fondech pro mě?
• David Rusňák a jeho lékárenský řetězec Na zdraví
• Kapitálové trhy – nedávný vývoj a blízká budoucnost

Klíčová slova:

DRFG, David Rusňák