podnikani historie

Jak hluboko sahají kořeny podnikání na našem území?

Bohužel se nedaří úplně přesně vysledovat, kdy se v našich končinách začalo poprvé mluvit o podnikání a podnikatelích v dnešním smyslu tohoto slova. Drobné podnikání se rozvíjí už v 10.-15 století, tedy ve středověku a jeho základem se stávají malí řemeslníci. Zboží, které vyrobí, potřebují někde prodat a první podnikání za účelem zisku je rázem na světě.

Drobní řemeslníci vytvářejí zisky

Během středověku také roste počet lidí a tím pádem i odbyt pro různé výrobky, řemeslníci se spojují do cechů, které si vytvářejí svá pravidla pro konkurenční prostředí. Třeba určují objem, kolik toho kdo smí vyrobit, jaký bude odbyt, svými pravidly stanovují podmínky práce, otázky zaměstnanosti. Vlastně jsou jakýmsi prvním předchůdci zaměstnavatelských svazů. Například i český král a římský císař Karel IV. se snažil o regulaci řemeslných cechů a jejich podnikatelských aktivit, protože se bál, aby mu nepřerostly přes hlavu. Vydal proto Generální cechovní artikule, které v českých zemích cechovní předpisy sjednotily.

Výroba se rozjíždí ve velkém

Další zlom v podnikání přinesly první manufaktury, tedy výrobní dílny. Díky nim cechy řemeslníků ztratily svoje postavení a začala výroba ve větším množství, což podpořilo podnikání. Nejdřív fungovaly tak, že se jednalo o manufaktury rozptýlené. Třeba tkalci, kteří měli na vesnicích svoje malé dílny a faktoři, prostředníci od nich vykupovali plátno a prodávali je podnikatelům do velkých skladů. Postupně ale s rozvojem strojní výroby začaly vznikat i velké textilní manufaktury, které vyráběly na jednom místě ve velkém a zaměstnaly spoustu dělníků. I u nás se objevovaly, například manufakturu na výrobu sukna založil už Jan Josef z Valdštejna v roce 1693. Podnikání se začíná rozjíždět ve stále větším měřítku, úspěšně se mu u nás v té době daří i v oblasti sklářských manufaktur.