Řemeslo má zlaté dno

Řemeslo má zlaté dno – u houslařů je to však jinak

V dnešní době internetu a sociálních sítích se říká, že řemeslo má zlaté dno. Většina lidí se totiž dneska žene na vysokou školu, aby měla nějakých pár písmenek před jménem, jiní zase tráví hodiny na sociálních sítích, aby rozjeli svou kariéru blogera. Ti, co jdou jenom do učení, si myslí, že v životě nenajdou uplatnění a že nebudou dobře placení v budoucnosti. To je jen mylná domněnka. Pokud je člověk šikovný, utrhnou mu doslova ruce. Vždyť zanedlouho nebudeme moct najít ani jednoho truhláře mezi tak obrovským množství bakalářů nebo blogerů! Bohužel ne každé řemeslo se uživí – problém budou mít takoví houslaři.

Řemeslo má skutečně zlaté dno, ale musíte být vyučený truhlářem nebo zámečníkem. Pokud jste vyučeným houslařem, je malá pravděpodobnost, že zrovna vy se tímto řemeslem uživíte. Hraní na housle už není tak populární jako kdysi, bohužel. Houslaři tak mají čím dál méně zakázek, lidé si hledají raději ty nejkvalitnější a ty, kteří housle vyrobí za nejvýhodnější cenu, když už náhodou housle potřebují.

Zanedlouho se tato krize jistě dostane i do truhlařiny, protože truhlařinu konkrétně válcují obchodní domy, do nichž je zboží neustále dováženo.

Jen desítky houslařů se v Česku uživí

Samozřejmě najde se mnoho vyučených houslařů, kteří umí sestavit housle. Už se však najdou skutečně jen desítky, které se tím dokáží živit. Otázkou však je, jestli zájem o housle tak upadá nebo jestli za tím stojí velké náklady.

Dalo by se říct, že za to může obojí. Bohužel zájem o hraní na housle upadá, rodiče dávají přednost těm modernějším nástrojům, jako je například buben nebo elektrická kytara. Kromě toho je taky pravda to, že výroba houslí je dost nákladná. Většinou se totiž tento hudební nástroj vyrábí z rezonančního dřeva, které je velice kvalitní, tudíž zároveň i velice drahé.

Když už housle, tak kvalitní

Pokud však má někdo zájem o housle, místo toho, aby si je objednal u začínajícího houslaře, raději si objedná housle u kvalitního výrobce, který má nějakou tradici. Proto se taky velice často lidé obracejí na houslařský rod Špidlenů. Ti sestavili například známé modré housle pro Pavla Šporcla nebo taky vyrobili nástroje například pro Ivana Ženatého nebo Jaroslava Svěceného.

Ovšem i tento rod už bohužel pociťuje to, že zájem o housle už není ani zdaleka tak velký jako před několika lety. Když už to pociťuje i jeden z nejkvalitnějších výrobců houslí, začínající houslaři, kteří by v této branži chtěli podnikat, to možná mohou zrovna vzdát.