Práce pro stát

Práce pro stát? Nízké mzdy příliš nelákají

V pátek oslaví první výročí vzniku tzv. služební zákon. Ten byl napsán za účelem zlepšení práce i postavení českého úřednictva, jenomže má neočekávaný důsledek. Lidé shánějí práci mnohem raději mimo státní sféru u soukromých zaměstnavatelů. Proč tomu tak je? Na vině jsou dlouhá výběrová řízení a mizerné nástupní platy.

Výběrová řízení se táhnou a plat moc neoslní

Sedět osm a víc hodin na úřadě za skoro minimální mzdu nebo u soukromého zaměstnavatele za plat o pár tisícovek vyšší upřednostní asi většina žadatelů o práci. Státním podnikům tak chybí zaměstnanci. Jedná se například o dopravní inženýry, IT specialisty nebo ekonomy a humanitně vzdělané lidi. Nikdo se však příliš do státní správy nehrne. A když už má člověk opravdový zájem, dřív než úřady dokončí několikáté výběrové kolo, řekne si o něj soukromník. Většinou i s vyšší nabídkou a stát má smůlu. Zdlouhavě vybírá toho ideálního kandidáta, až nakonec skoro nemá z koho vybírat.

Náměstek ministerstva vnitra pro státní službu Josef Postránecký odhaduje, že aktuální podstav se pohybuje okolo pěti procent. Obvykle jsou to zhruba tři procenta, cca jeden tisíc lidí z 69 tisíc úředních míst. Teď je to číslo tedy vyšší a to právě kvůli pomalému přebíravému systému výběru vhodného zaměstnance a mizernému nástupnímu platu, který se zvedne až se složením takzvané úřednické zkoušky. Tu navíc nemusí složit každý, a pokud ji nesloží ani na druhý pokus, ve státní správě končí. Pro lidi to tak nejsou lákavé vyhlídky. Navíc se jedná převážně o místa v Praze, takže uchazeči z dalekého okolí nemají bez stěhování šanci.

Služební zákon se ale kvůli úbytku uchazečů bude měnit. Jak není ještě přesně jisté, ale uvažuje se třeba o zavedení náborového příspěvku až 100 tisíc korun.