Častá změna práce – novodobý trend?

Už je to tak. Zatímco starší generace byly zvyklé skoro celý život odpracovat u jednoho zaměstnavatele, dnešní doba taková není. Mladší generace střídá práce skoro jako ponožky. A někdy to není ani jejich vina.

Stále více mladých lidí má poměrně obsáhlý životopis dosahující mnohdy tloušťky tenčího časopisu. Jeden rok tam, druhý rok zase jinde. Taková je realita. Pro některé je to výběr životního stylu, někomu jen nepřeje štěstěna. Pryč jsou doby, kdy byl zaměstnavatel rád, že si svého zaměstnance vycvičil a ten mu zůstal věrný velkou část svého života. Dnešní potencionální zaměstnanci jsou čím dál tím více vybíravější. Něco se jim v práci nelíbí a už to jdou zkusit zase raději někam jinam. Momentální situace na trhu práce jim to totiž dovoluje.

Ovšem není to jen problém takzvaných fluktuantů. To, že je situace na trhu práce taková a volných míst je tedy pořád dost, svědčí i o tom, že bude vězet něco na straně zaměstnavatelů. Ti v dnešní době nemají potřebu vychovávat si stálé pracovníky. Před zvýšením platu dají raději přednost zaučení nové osoby, jež bude začínat od nuly. A tak se není čemu divit, že fluktuantů přibývá. Ať už si to sami vybrali a jsou skutečnými tzv. job hoppery, kteří mění práci, když se jim něco nelíbí, nebo jsou nuceni měnit práci ze strany zaměstnavatele, který nedocení nasbírané zkušenosti, lidí s rozsáhlým životopisem je a nejspíš i bude čím dál více.

Každopádně, co vede job hoppery k tomu, aby měli ambice zkoušet pořád nová a nová zaměstnání? Nejčastěji je to finanční ohodnocení. Nejrozšířenější je to u mladých lidí, ale i střední generace už tento trend začíná opakovat. Lidem se může nelíbit náplň jejich zaměstnání nebo si nemusí padnout do noty s kolegy a už jsou jednou nohou venku a poohlížejí se po něčem jiném.

Přirozená změna

V některých oborech je však častá změna zaměstnání brána jako velké plus. Je tomu tak například u dělníků ve výrobní sféře. Tam je známo, že firmy navyšují a také propouštějí počty zaměstnanců podle zakázek a to se odráží v životopisech takových zaměstnanců. Pracují zkrátka tam, kde je zrovna potřebují a nemění práci kvůli tomu, že jedna automobilka má hezčí sprchy než druhá.

Jinak na tom nejsou ani IT specialisté, kteří jsou najímáni jednorázově na nějaké projekty. Pochopit se dá také změna oboru, přestěhování nebo nemoc. To všechno se může uvést do motivačního dopisu a personalisté tak na vás nebudou pohlížet skrz prsty jako na nějakého fluktuanta, který se u nich asi moc dlouho neohřeje, když ho přijmou.