Home office opět jako hlavní téma

Návrh novely zákoníku práce se soustředil také na práci na home office. Novela měla vytyčit, kdo vše má na home office nárok a jak by to bylo s náklady na provoz této domácí kanceláře. Velké změny se ale dít nebudou. Změny totiž byly zavrhnuty a zbyla po nich jen osa toho, co se mělo probírat do detailů.

Kdo měl mít na práci z domova nárok?

Minulý podzim spatřila světlo světa novela zákoníku práce, která se zabývala také lidmi pracujícími na home office. Novela do detailu popisovala skupiny, které mají na domácí pracoviště nárok a jaké byrokratické podmínky musí být pro takový výkon práce splněné. Nárok na práci na dálku měly těhotné zaměstnankyně nebo zaměstnanci pečující o dítě mladší 15 let či osobu závislou na jejich pomoci. Nárok na home office měli samozřejmě v tom případě, že je jejich výkon práce možné takto provádět.

Přečtěte si také: Co je to cílová skupina a jak ji co nejlépe popsat?

Náklady na home office?

Novela přirozeně řešila i stále skloňované náklady na práci z domova. Kdo je hradí? Zaměstnavatel nebo zaměstnanec? Návrh nového zákoníku stanovoval, že náklady by hradil zaměstnavatel. Jednalo by se o základní výdaje, například elektřinu, plyn, pevná paliva nebo vodu. Konkrétně by se ustanovila průměrná měsíční částka, která by byla zaměstnanci vyplácena.

Přečtěte si také: Víte vše o uzavírání smluv?

Co se tedy stalo?

Návrh novely se ale bohužel zaseknul, postavily se totiž proti němu podnikatelské svazy, které se změnami nesouhlasí. Podle nich by mohly výkonu práce z domova spíše ublížit než pomoci. Dle nich by mělo být vše o konkrétní domluvě mezi zaměstnanci a jejich nadřízenými. Na jejich konto se změnily také úhrady nákladů. Náhrada paušální částkou by byla pouze dobrovolnou, a to pouze pokud o to vyloženě zaměstnanec zažádá.