Kvůli čemu se lidé v létě nejvíce zadlužili?

Léto je dávno v pase, ale teprve teď vyplývají na povrch různé průzkumy a statistiky, které se zabývají letními problémy. Například zadlužováním. Člověk by řekl, že jsme se během léta nemohli nijak zadlužit, že na to vlastně nebyla ani příležitost. Vždyť většinou se zadlužujeme hlavně přes vánoční svátky, kdy toužíme po obdarovávání tím nejlepším. V létě se lidé mohli jedině zadlužit díky dovoleným, ale kupodivu to tak nebylo.

V létě se většinou lidé chystali už na zimu, respektive na velice chladný podzim. Začali se tedy zásobit hlavně dřevem a uhlím. Vždyť kdy je dřevo a uhlí levnější, než tehdy, kdy se nepotřebuje? V létě ceny za uhlí a dřevo dosahují minima, a tak se lidé začali zásobovat, protože právě v tomto období už cena uhlí a dřeva nepřetržitě roste – a bude ještě hůře. Někteří si tak začali na toto zásobování půjčovat.

Proč byli lidé kvůli dřevu a uhlí ochotni se zadlužit?

K zadlužení vedlo hlavně i proto, že lidé nechtěli čekat na dodávku tohoto zboží několik týdnů. Během letních, horkých měsíců měli uhlí i dřevo hned u sebe, protože ho bylo všude dostatek. Právě i to byl důvod k tomu, aby se zadlužili – raději budou splácet něco, co vyjde v létě mnohem levněji a hlavně budou to mít hned, než aby si půjčovali trojnásobnou částku a čekali na dřevo či uhlí několik týdnů.

Pokud bychom se měli zajímat o konkrétní čísla, pak zhruba 70% všech žádostí o úvěr bylo sjednáno právě za tímto účelem – tedy za koupí zásob na zimní, chladné měsíce.

A půjčoval si někdo na dovolenou?

Jak již bylo zmíněno, na dovolenou si půjčovalo naprosté minimum. Lidé si totiž uvědomili, že pokud na dovolenou nevydělají a nenašetří si, tak nikam nepojedou. Proto se rozhodli nepůjčovat si na „zbytečnou“ dovolenou a raději si tedy buď našetřili, nebo zkrátka nejeli nikam.

Půjčovalo se spíše ještě na nečekané výdaje, kterými byly třeba opravy domácích spotřebičů, opravy aut nebo nákupy nových pneumatik.